Tetčice - Omice

Tetčice - Omice

 

http://www.mapy.cz/#x=16.454738&y=49.158298&z=12&l=16&c=c


Délka trasy: 6 km
Terén: asfaltová cesta + lesní (blátivá) cesta
Pozn.: pro děti asi málo záživné - jen pár pěkných posedů, vytesaný hraniční kámen s medvědem, studánka

Dnešní výlet naplánoval náš děda – samozřejmě, že jsme nemohli jít jen někam kousíček za Brno – chtělo to pořádný les! A tak jsme jeli vlakem!



Začátek cesty s naučnou cedulí



Na začátku bych ještě ráda zmínila, že původní plán cesty byl jiný… asi jsme na začátku nastoupili na špatnou naučnou stezku… Ale ve výsledku to bylo jedno – prošli jsme se, ani jsme moc nebloudili a zase jsme poznali kousek kraje J 

Celý výlet bych hodnotila jako moc pěknou a příjemnou procházku lesem, ale pokud toužíte po turistických senzacích, tak raději běžte jinam ;-) Celých 6 km je pořád les, les a les…. Teď z jara si zde přijdou na své milovníci medvědího česneku – jsou ho tu koberce!!!  Ve velkém množství zde roste i mařinka. A samozřejmě, protože jsme výlet absolvovali v květnu – všude plno májovek, které děda hojně sbíral, takže myslím, že už asi nebude jíst nic jiného – měly jsme jich plný koš pod kočárem (trošku přeháním;-))

Medvědí česnek



Popis cesty:

V Brně jsme nastoupili na vlak do Tetčic a asi po 20 min. jsme byli na místě. Z nádraží v Tetčicích jsme se vydali kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a pár metrů za ní odbočili do lesa na cestu, u které byla cedule s hornickou naučnou stezkou (která je trošku matoucí - žádná NS po cestě nevede)

Cesta z Tetčic k hájovně Na Bučině

První polovina cesty stále stoupá (někdy mírně, někdy prudčeji). Les okolo je velmi hustý a na jaře nádherně zelený!!! Povrch cesty je zachovalý asfalt. Čekali jsme, že jakmile vylezeme na kopec, naskytnou se nám nějaké výhledy, ale bohužel i na vrcholku je všude vysoký les. Je přerušen pouze hájovnou, která je zde úplně schovaná na malé mýtině.



Druhá polovina cesty (od hájovny do Omic) má trošku horší terén – zejména po dešti. Asfaltka mizí u rozcestníku (který je pár metrů pod hájovnou). My jsme měli pokračovat po žluté (směr Omice – 4,5 km).

Asi po půl kilometru odbočuje žlutá barva z hlavní cesty – odbočili jsme tedy po ní, i když už od pohledu nebyla cesta dlouho využívaná. Po pár metrech prostě skončila…  Nezbylo nám tedy nic jiného, než se vrátit na hlavní cestu a doufat, že nás dovede také do Omic.

Cesta byla velmi zablácená a po dešti hůře průjezdná, ale nakonec nás dovedla na rozcestí, kde – kupodivu- ústila žlutá barva, která se nám původně ztratila. Tady vypadala cesta po žluté taky dost zarostlá, ale rozhodně nevypadala na to, že by se po pár set metrech měla úplně ztratit. Už se nám nechtělo chodit po ní zpět, ale zajímalo by mně, jak může být relativně nově natřeným značením vedena cesta, která se prostě jen tak ztratí…

Svatoplukova studánka

Poblíž rozcestí se žlutou turistickou značkou je Svatoplukova studánka s pitnou vodou. Všude bylo ale hodně bláta, takže jsme se tu moc dlouho nezdržovali. Naše cesta ústila na silnici, po které jsme se dali doprava. Po přejití mostu přes říčku Bobravu, jsme se dali doleva podél tratě. Tento úsek cesty už moc pěkný nebyl, ale naštěstí už asi po půl kilometru jsme došli k nádraží v Omicích. Odtud jsme pak byli vlakem cca za 25 min v Brně.