Rakovecké údolí
 |
| http://www.mapy.cz/#x=16.873530&y=49.293534&z=12&rp=m&l=16 |
Terén: asfaltová cesta, lesní cesta
Tentokrát jsme vyjeli trošku dál za Brno, ale stálo to zato! Rakovecké údolí asi mnozí znají spíš ze strany Jedovnic nebo Bukovinky - kudy vede cyklostezka. My jsme zvolili trasu od Račic. Částečně jsme šli po cyklostezce a částečně po turistické značce – klasická lesní cesta. Hned na začátku cesty procházíme okolo ohrady s koňmi. Po cestě je několik turistických odpočívadel se stříškou a lavečkami. Míjeli jsme také pár tabulí z naučné stezky, která Rakoveckým údolím prochází. Část cesty vede poblíž potoka, dokonce je zde pěkně upravený brod a lávka. Cílovým bodem naší procházky byla Junácká studánka – velmi pěkné místo uprostřed luk, na kterých v letních měsících stává tábor.
Popis cesty:
Po projetí vesnicí Račice (ve směru od Brna na Ruprechtov) odbočíte asi po půl kilometru v pravotočivé zatáčce doleva J na štěrkovou cestu. Ihned na začátku je menší parkovací plocha, kde jsme nechali auto (dál je již zákaz vjezdu). Pak jsme vyšli po příjemné asfaltové cestě mezi loukami plnými pampelišek. Trasa i značení Rakoveckým údolím je nově zpraveno, takže se nemůžete ztratitJ
První třetina cesty je podle mě nejmalebnější - vede mezi loukami, které jsou v každém ročním období plné kytek. Pak cesta vchází do lesa. Po pár set metrech se rozdvojuje – my jsme se rozhodli dát se vlevo k brodu (cestou, která vedla více vpravo jsme se pak okruhem vrátili). Místo u brodu je velmi pěkně spraveno a myslím, že nejmenším turistům bude skýtat mnoho možností k pořádnému cáchání v potoce. Dál jsme pokračovali stále po asfaltové cestě asi další 3km až jsme po pravé ruce narazili na studánku – je trošku schovaná, ale z cesty je jasně viditelný turistický altánek, vedle kterého studánka je.
Po příjemném osvěžení u studánky jsme pokračovali dál. Po pár metrech jsme se ale odbočili z hlavní cesty doprava přes louku (je zde vyšlapaná, bohužel špatně značená, cesta). Po přejití louky a potoka se ocitnete v lese u rozcestníku a památníku kdysi dávno zavražděného ševce. Odtud jsme se dali již cestou nazpět po červené tur. zn. Po dešti byla sice hodně promáčená, ale i tak se dala s kočárkem projet. Asi po dvou kilometrech je po levé ruce další studánka (Pavlína). Celá zpáteční cesta se mi zdá daleko malebnější a romantičtější J Nepotkáte zde tolik cyklistů a i terén je zajímavější – skály, louky, zákoutí, posedy – prostě krása!
Žádné komentáře:
Okomentovat