Ořešín - Jehnice - Mokrá Hora

Ořešín – Jehnice – Mokrá Hora



http://www.mapy.cz/#x=16.624671&y=49.274416&z=12&d=ward_7872_1&rp=m&l=16



Délka trasy: cca 6 km

Terén: upravená lesní cesta

Moc krásná procházka, celou dobu z mírného kopce. Příjemný terén, pěkné okolí – prostě paráda J Po cestě je několik turistických odpočívadel, v Jehnicích je možnost jídla (vaří teda sice taková klasická hospodská jídla, ale když je hlad…). Dle mého je toto ideální procházka pro rodiny s malými dětmi – je zde možnost kdykoli trasu zkrátit (ukončit v Jehnicích), také je v dosahu MHD, takže nehrozí hodinové čekání na vlak apod.

Popis cesty:

MHD (autobus č. 70) pohodlně (nebo méně pohodlně) dojedete na zastávku „Ořešín“ (konečná stanice). Odtud vyjdete po silnici směrem nahoru. Po několika metrech vyjdete k ranči/restauraci. Minete ho a na kraji lesa se dáte doprava po lesní cestě. Po ní sejdete (asi po půl kilometru) na kolmou hlavní cestu. Hned na začátku je zde studánka (Pocta vodě/Nadevše je voda). Cesta je velmi příjemná, upravená. Asi po kilometru se napojuje na žlutou turistickou značku (u turistického odpočívadla). Po této žluté půjdeme až do Jehnic (rozcestí Rakovec). Tady je možnost místní hospody na občerstvení, nebo můžete pokračovat rovnou dále – tentokrát po modré TZ. Ta vede klidným údolím potoka Rakovce až do Mokré hory. Odtud je možnost se bezproblémově opět dopravit MHD kam potřebujete J





Rakovecké údolí

Rakovecké údolí

http://www.mapy.cz/#x=16.873530&y=49.293534&z=12&rp=m&l=16

Délka trasy: 10km

Terén: asfaltová cesta, lesní cesta

Tentokrát jsme vyjeli trošku dál za Brno, ale stálo to zato! Rakovecké údolí asi mnozí znají spíš ze strany Jedovnic nebo Bukovinky - kudy vede cyklostezka. My jsme zvolili trasu od Račic. Částečně jsme šli po cyklostezce a částečně po turistické značce – klasická lesní cesta. Hned na začátku cesty procházíme okolo ohrady s koňmi. Po cestě je několik turistických odpočívadel se stříškou a lavečkami. Míjeli jsme také pár tabulí z naučné stezky, která Rakoveckým údolím prochází. Část cesty vede poblíž potoka, dokonce je zde pěkně upravený brod a lávka. Cílovým bodem naší procházky byla Junácká studánka – velmi pěkné místo uprostřed luk, na kterých v letních měsících stává tábor.

Popis cesty:

Po projetí vesnicí Račice (ve směru od Brna na Ruprechtov) odbočíte asi po půl kilometru v pravotočivé zatáčce doleva J na štěrkovou cestu. Ihned na začátku je menší parkovací plocha, kde jsme nechali auto (dál je již zákaz vjezdu). Pak jsme vyšli po příjemné asfaltové cestě mezi loukami plnými pampelišek. Trasa i značení Rakoveckým údolím je nově zpraveno, takže se nemůžete ztratitJ

První třetina cesty je podle mě nejmalebnější -  vede mezi loukami, které jsou v každém ročním období plné kytek. Pak cesta vchází do lesa. Po pár set metrech se rozdvojuje – my jsme se rozhodli dát se vlevo k brodu (cestou, která vedla více vpravo jsme se pak okruhem vrátili). Místo u brodu je velmi pěkně spraveno a myslím, že nejmenším turistům bude skýtat mnoho možností k pořádnému cáchání v potoce. Dál jsme pokračovali stále po asfaltové cestě asi další 3km až jsme po pravé ruce narazili na studánku – je trošku schovaná, ale z cesty je jasně viditelný turistický altánek, vedle kterého studánka je.

Po příjemném osvěžení u studánky jsme pokračovali dál. Po pár metrech jsme se ale odbočili z hlavní cesty doprava přes louku (je zde vyšlapaná, bohužel špatně značená, cesta). Po přejití louky a potoka se ocitnete v lese u rozcestníku a památníku kdysi dávno zavražděného ševce. Odtud jsme se dali již cestou nazpět po červené tur. zn. Po dešti byla sice hodně promáčená, ale i tak se dala s kočárkem projet. Asi po dvou kilometrech je po levé ruce další studánka (Pavlína). Celá zpáteční cesta se mi zdá daleko malebnější a romantičtější J Nepotkáte zde tolik cyklistů a i terén je zajímavější – skály, louky, zákoutí, posedy – prostě krása!

Útěchov - Bílovice - Obřany

Útěchov - Bílovice - Obřany



http://www.mapy.cz/#x=16.722669&y=49.258603&z=11&l=16&c=c


Délka trasy: cca 10 km
Terén: cyklostezka
Pozn: Nádherná procházka pro děti - celou dobu z mírného kopce, po cestě potůček, "rybník", kačeny, restaurace, prolízačky atd.










Velmi pěkný a nenáročný výlet. Náročnější je pouze doprava do výchozího místa. Je třeba se dostat na zastávku "U buku" (t.č. sem jezdí č.57 z Halassova nám.). Nízkoprahových autobusů sem nejezdí mnoho a tak je lepší najít si konkrétní spoj a stihnout ho ;-).

Popis cesty:
Přes zastávku "U buku" vede žlutá turistická značka. Musíte se vrátit po silnici směrem na Brno a po levé ruce po pár metrech uvidíte širokou štěrkovou cestu a po ní se dáte. Takto bude terén vypadat až do Bílovic :-)
Podél cesty je několik menších "rybníčků" - v některých jsou i kačenky. Na jaře je podél potoka spoustu orsejů i sasanek. Na začátku cesty také budete míjet několik studánek! Cesta vede celou dobu údolím, ale z jara, kdy není ještě moc lístí radím raději pořádně nakrémovat a vzít si klobouky - sluníčko tu docela dost praží!
V první třetině trasy je u cesty turistické odpočívadlo s lavičkami, celou cestu je ale možné posedět na dece u potoka, který je velmi dobře přístupný a dětem se bude určitě líbit :-).

Asi kilometr před Bílovicemi vede cesta již mezi zahrádkami. Jakmile v Bílovicích dojdete k hlavní silnici, přejdete ji a dáte se pod železničním mostem přes řeku k restauraci "Sokolovna" - zde si můžete dát oběd - pro děti jsou v zadní části menší prolízačky.
Kdo bude mít chuť a sílu, může pokračovat po cyklostezce do Obřan, kde se dá nasednout na tramvaj č.4. Koho už bolí nohy, může jet vlakem z Bílovic, který jezdí zhruba každou půlhodinu.

Tetčice - Omice

Tetčice - Omice

 

http://www.mapy.cz/#x=16.454738&y=49.158298&z=12&l=16&c=c


Délka trasy: 6 km
Terén: asfaltová cesta + lesní (blátivá) cesta
Pozn.: pro děti asi málo záživné - jen pár pěkných posedů, vytesaný hraniční kámen s medvědem, studánka

Dnešní výlet naplánoval náš děda – samozřejmě, že jsme nemohli jít jen někam kousíček za Brno – chtělo to pořádný les! A tak jsme jeli vlakem!



Začátek cesty s naučnou cedulí



Na začátku bych ještě ráda zmínila, že původní plán cesty byl jiný… asi jsme na začátku nastoupili na špatnou naučnou stezku… Ale ve výsledku to bylo jedno – prošli jsme se, ani jsme moc nebloudili a zase jsme poznali kousek kraje J 

Celý výlet bych hodnotila jako moc pěknou a příjemnou procházku lesem, ale pokud toužíte po turistických senzacích, tak raději běžte jinam ;-) Celých 6 km je pořád les, les a les…. Teď z jara si zde přijdou na své milovníci medvědího česneku – jsou ho tu koberce!!!  Ve velkém množství zde roste i mařinka. A samozřejmě, protože jsme výlet absolvovali v květnu – všude plno májovek, které děda hojně sbíral, takže myslím, že už asi nebude jíst nic jiného – měly jsme jich plný koš pod kočárem (trošku přeháním;-))

Medvědí česnek



Popis cesty:

V Brně jsme nastoupili na vlak do Tetčic a asi po 20 min. jsme byli na místě. Z nádraží v Tetčicích jsme se vydali kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a pár metrů za ní odbočili do lesa na cestu, u které byla cedule s hornickou naučnou stezkou (která je trošku matoucí - žádná NS po cestě nevede)

Cesta z Tetčic k hájovně Na Bučině

První polovina cesty stále stoupá (někdy mírně, někdy prudčeji). Les okolo je velmi hustý a na jaře nádherně zelený!!! Povrch cesty je zachovalý asfalt. Čekali jsme, že jakmile vylezeme na kopec, naskytnou se nám nějaké výhledy, ale bohužel i na vrcholku je všude vysoký les. Je přerušen pouze hájovnou, která je zde úplně schovaná na malé mýtině.



Druhá polovina cesty (od hájovny do Omic) má trošku horší terén – zejména po dešti. Asfaltka mizí u rozcestníku (který je pár metrů pod hájovnou). My jsme měli pokračovat po žluté (směr Omice – 4,5 km).

Asi po půl kilometru odbočuje žlutá barva z hlavní cesty – odbočili jsme tedy po ní, i když už od pohledu nebyla cesta dlouho využívaná. Po pár metrech prostě skončila…  Nezbylo nám tedy nic jiného, než se vrátit na hlavní cestu a doufat, že nás dovede také do Omic.

Cesta byla velmi zablácená a po dešti hůře průjezdná, ale nakonec nás dovedla na rozcestí, kde – kupodivu- ústila žlutá barva, která se nám původně ztratila. Tady vypadala cesta po žluté taky dost zarostlá, ale rozhodně nevypadala na to, že by se po pár set metrech měla úplně ztratit. Už se nám nechtělo chodit po ní zpět, ale zajímalo by mně, jak může být relativně nově natřeným značením vedena cesta, která se prostě jen tak ztratí…

Svatoplukova studánka

Poblíž rozcestí se žlutou turistickou značkou je Svatoplukova studánka s pitnou vodou. Všude bylo ale hodně bláta, takže jsme se tu moc dlouho nezdržovali. Naše cesta ústila na silnici, po které jsme se dali doprava. Po přejití mostu přes říčku Bobravu, jsme se dali doleva podél tratě. Tento úsek cesty už moc pěkný nebyl, ale naštěstí už asi po půl kilometru jsme došli k nádraží v Omicích. Odtud jsme pak byli vlakem cca za 25 min v Brně.